Vládní blok drží většinu od roku 2021
Premiér Petr Fiala stojí v čele kabinetu od prosince 2021. Jeho ODS je součástí koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Vláda vznikla po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021, kdy koalice SPOLU získala 27,79 procenta hlasů a 71 mandátů. Většinu ve Sněmovně následně zajistila spoluprací s Piráty a hnutím STAN, které tehdy vystupovaly jako další část vládního bloku.
Vláda Petra Fialy se opírá o program založený na fiskální stabilizaci, podpoře Ukrajiny, důrazu na evropskou a transatlantickou spolupráci a na snaze o úpravy veřejných financí. Klíčová témata jejího mandátu zahrnují konsolidační balíček, důchodovou reformu, energetickou bezpečnost a rozpočtové schodky. Právě tato agenda dlouhodobě určuje vztah kabinetu k opozici a formuje podobu politického střetu ve Sněmovně.
ANO zůstává hlavní opoziční silou
Nejsilnějším opozičním subjektem je hnutí ANO 2011, vedené bývalým premiérem Andrejem Babišem. Ve volbách v roce 2021 skončilo ANO druhé se ziskem 27,12 procenta hlasů a 72 mandátů, tedy těsně za koalicí SPOLU. Přestože ANO tehdy získalo více mandátů než SPOLU v rámci jednotlivé strany, nedokázalo sestavit většinu a přešlo do opozice.
Andrej Babiš a jeho hnutí dlouhodobě kritizují vládu Petra Fialy zejména za tempo úspor, podobu důchodových změn, energetickou politiku a postoj k veřejným financím. V opozici se ANO často vymezuje jako alternativa vůči vládnímu důrazu na rozpočtovou disciplínu a zahraničněpolitické priority kabinetu. V Poslanecké sněmovně se ANO pravidelně staví proti vládním návrhům v otázkách daní, sociální politiky i rozpočtových opatření.
Spory se točí kolem rozpočtu, důchodů i Ukrajiny
Konflikt mezi vládní koalicí a opozicí se v posledních letech soustředí na několik opakujících se témat. Jedním z nich je konsolidační balíček, který vláda prosadila jako soubor opatření ke snížení schodků veřejných financí. Opozice v čele s ANO jej kritizovala jako zátěž pro domácnosti i firmy. Další spor se týká důchodové reformy, kterou kabinet prezentuje jako nutný krok k udržitelnosti systému, zatímco opozice ji označuje za sociálně citlivou a nedostatečně prodiskutovanou.
Výrazným bodem politického střetu je také podpora Ukrajiny. Vláda Petra Fialy dlouhodobě patří mezi nejvýraznější zastánce pomoci napadené zemi, a to jak politické, tak vojenské a humanitární. Opozice v čele s ANO a SPD naopak často akcentuje potřebu větší orientace na domácí problémy a ostřeji zpochybňuje rozsah některých forem pomoci. Vedle toho zůstává předmětem sporu i energetika, zejména ceny energií, závislost na dodávkách a státní zásahy na trhu.
Politické rozložení sil zůstává vyhrocené
Česká politika je v tomto období rozdělena mezi vládní koalici a silnou opoziční frontu. Na jedné straně stojí kabinet Petra Fialy, který se opírá o SPOLU, Piráty a STAN. Na straně druhé ANO Andreje Babiše, k němuž se v řadě hlasování přidává také SPD. Výsledkem je parlamentní prostředí, v němž se zásadní návrhy často stávají předmětem ostrých střetů a veřejných kampaní.
Do roku 2026 se tak česká politika nadále pohybuje v ose Fiala–Babiš. Premiér Fiala reprezentuje vládní důraz na stabilitu, reformy a zahraničněpolitickou kontinuitu. Andrej Babiš se profiluje jako hlavní kritik kabinetu a staví na tématech životních nákladů, daní a nesouhlasu s vládní ekonomikou. Tento konflikt určuje podobu české politické debaty i rozložení sil mezi vládou a opozicí.
