Proč je inflace znovu ve veřejné debatě

V Česku je inflace podle aktuálních podkladů už relativně nízká a blízko cíle České národní banky. Debata se proto přesouvá od samotného prudkého růstu cen k tomu, jak dlouho zůstanou úrokové sazby vyšší, jak se budou vyvíjet náklady na státní dluh a jaké dopady měl předchozí inflační šok na domácnosti, firmy i mzdy.

ČNB podle jarní prognózy drží hlavní úrokovou sazbu na 3,5 % a očekává, že inflace se bude v letech 2026 až 2027 pohybovat kolem 3 % a postupně se vrátí ke dvouprocentnímu cíli. Současně část analytiků počítá s tím, že inflace může být ještě nějakou dobu vyšší, kolem 4 %, než se k cíli skutečně přiblíží.

Co se konkrétně stalo

Podklady připomínají, že v letech 2022 až 2023 byla inflace v Česku dvouciferná. V roce 2023 činila průměrná inflace 10,7 % a v prosinci 2023 zpomalila meziročně na 6,9 %, zejména díky vývoji cen potravin a nealkoholických nápojů. Následně ČNB reagovala výrazným zvýšením základní sazby nad 7 % a později ji začala postupně snižovat k úrovni kolem 3,5 až 4,5 %.

Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně zdůrazňuje, že hlavním cílem banky je nízká inflace, i za cenu slabšího růstu ekonomiky. V podkladech je uvedeno, že řekl, že udělá „všechno pro to, aby inflace byla nízká“, a že je podle něj podstatný výsledek, nikoli komentáře. Zároveň uvedl, že ČNB není od toho, aby zlevnila byty.

Proč to lidi zajímá

Téma zůstává živé kvůli dopadům na peněženky i veřejné finance. Vyšší úrokové sazby prodražují obsluhu státního dluhu a výnos 10letého českého státního dluhopisu se podle podkladů znovu přiblížil hranici 5 %, zatímco ještě před rokem byl zhruba o 0,75 procentního bodu nižší. Současně se v Česku vede debata o tom, zda některé nové dluhopisové programy státu neopakují drahé chyby z inflační krize.

Podklady také uvádějí, že vysoká inflace v minulých dvou letech vedla k reálnému poklesu životní úrovně části populace. Proto i v době, kdy je inflace už blízko cíle, zůstává pro veřejnost důležité, jak rychle se vrátí stabilní ceny, jak dlouho potrvají vyšší sazby a jaké budou jejich důsledky pro mzdy, zadlužení státu a náklady domácností.